Beseda s Petrem Pflegerem

25. setkání Protivínského vlastivědného klubu

Ve čtvrtek 21. září 2017 uskutečnil PVK první poprázdninovou besedu. Přednášejícím se tentokrát stal protivínský rodák, pan Petr Pfleger, který se zabývá uměleckou výtvarnou činností.

Foto ze zahájení výstavy v Památníku města Protivín 2017.

Ten úvodu zavzpomínal na svá školní léta, kdy chodil na základní školu v Protivíně. Pak studoval na píseckém gymnáziu, kde i maturoval, ale následně na to také udělal maturitu na střední výtvarné škole Václava Hollara v Praze z odborných výtvarných předmětů.
Poté pracoval ve firmě Koh-i-noor, kde se stal samostatným výtvarníkem závodu 02 a byl vedený i v oddělení vývoje. Věnoval se mj. grafickému designu obalů. Počátkem 80. let absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze – v ateliéru malby akademického malíře Oldřicha Oplta. Po absolvování Akademie byl evidovaný u Českého fondu výtvarného umění, což pro něj znamenalo možnost tvorby v tzv. svobodném povolání. Od konce 80. let je členem volného sdružení Mladí jihočeští výtvarní umělci a od roku 1990 je členem Asociace jihočeských výtvarníků, která spolupracuje s bavorskými výtvarníky či s francouzskou Bretaní.

Po úvodních slovech týkajících se jeho životopisu přišly na řadu fotografie – ať již z rodinného alba či jeho děl. Z rodinných fotografií zmiňme například tu, na které hraje  jeho otec na kytaru (ten se mj. věnoval umělecké fotografii), či fotku, na níž je zachycena jeho maminka. Vzpomínal, jak si všechny modely, které nosila, sama navrhovala a šila. Stejně tak krásně mluvil o fotkách své sestry, sedící u jeho tvůrčího místa v pokoji, kde něco kreslila. Ovšem někdy i na již hotová díla, jak s úsměvem podotkl pan Pfleger.

Na pražskou školu Václava Hollara vzpomíná rád: „To byl úplně jiný svět, byla to doba absolutní svobody.“ Na další fotografii ukazuje svého „učitele“, akademického malíře Oldřicha Oplta a další kolegy. „Tu fotku vytvořila dcera režisérky Chytilové. Pak taky vystudovala a stala se sama umělkyní.“ Z fotografií zmiňme i ty, na nichž jsou zachyceny výjezdy na tzv. „plenéry“ například na Mostecko, do středních Čech či Bulharska. Poslední takový výjezd nese název „Plenér 88 v Ladově kraji“. Přítomní se tak mohli pokochat realistickými Hrusicemi, nikoli těmi Ladovými, upravenými.

Za sebou má také celou řadu výstav, tu první absolvoval v roce 1965 v rodném Protivíně. Svá díla i dílka kreslil z paměti, nebo z malé schematické kresby, do které si zaznamenával barvy písmeny. Jiný by se v tom nevyznal, jak poznamenal pan Pfleger. Dnes jsou možnosti jiné, člověk si daný moment může vyfotit.

Jeho velkým námětem byly ženy, zejména portréty kreslené tužkou, které jsou pro něj typické. Na několika obrazech zpodobnil jednu a tutéž modelku v různých časových obdobích. Dělával i lidi na ulicích, nejen tužkou, ale i barvou (vodovkami, nebo temperou) na čtvrtce. Po mnoha zkušenostech s malbou olejem podotýká, že výsledný efekt je vlastně stejný. U některých obrazů zmínil jejich názvy z výstav, například „Maturitní večírek v Mánesu“, „ Zima ve vlaku“, „Konstrukční kancelář“. Krásnou barevnou kompozicí je i obraz „Písecké nádraží“. „Prvoplánově jsem ho ale namaloval hlavně kvůli dívkám, které přecházely koleje,“ podotkl s úsměvem pan Pfleger. Přítomní mohli zhlédnout Písek několikrát, například úžasnou scenérii Smetanovy ulice. Zaznamenával tedy jak město, tak dívky, tématem jeho děl se staly i děti a jejich maminky, či výroba v Koh-i-nooru. Když byl na Akademii, nakreslil frontu v obchodě u Plachých, či atmosféru v ateliéru u stojanů a v nedávné době pak třebas nově maminku se sestrou podle staré kompozice.

Cesta pod Krčí, Za Rabyní, stvba čističky, U nadjezdu, náměstí.

Nedílnou součástí jeho tvorby jsou přírodní krajiny. Besedující tak svorně poznávali sjezd u Krče či od  Bečelova, Zelendárky či Truskovice. Má zachycenou i stavbu přehrady Hněvkovice či nadjezdu a čističky v Protivíně a z nedávné doby i auta parkující na protivínském náměstí či Hřbitovní ulici. Posledně jmenované obrazy mohli návštěvníci zhlédnout na nedávné výstavě v Památníku v Protivíně. Jeho velkou zálibou byla technika – letadla. S přicházející šedesátkou si řekl, že nastal čas, aby si nakreslil, co sám chce. A tak má obraz hangáru s Piperem a další technické motivy, jako například lodě v přístavu.

A závěrečné foto patřilo jeho pracovnímu prostředí plnému štětců, které zvěčnila společně s jeho díly předsedkyně PVK Helena Mašindová. Díky tomuto záznamu jsme mohli zhlédnout desítky fotografií, nad kterými protivínský umělec vzpomínal, a přítomní se tak dozvěděli nejen o jeho životě, co ještě nevěděli, ale i o jeho díle, které stojí za to vidět.

Další setkání PVK se uskuteční 19. 10. 2017 na téma „Protivínsko ve filmu a televizi host Karel Čabrádek“. Sledujte kalendář akcí na https://protivinnet.blogspot.cz/.

Za PVK Petra Čecháčková